Omega-3 mastné kyseliny

Omega-3 mastné kyseliny

Omega-3 mastné kyseliny hrají důležitou roli ve výživě člověka. Veřejnost často vnímá tuto skupinu látek jako jednu sloučeninu, pravda je však komplikovanější. V následujícím článku se budeme zabývat informacemi ve smyslu složení a chemické struktury, rozdíly mezi jednotlivými n-3 a úlohou n-3 ve výživě člověka. Pro ty z vás, kterým se nechce procházet celý text, je připraveno shrnutí nejdůležitějších bodů. Odkazy na zdroje jsou uvedeny v na konci textu.

Shrnutí

• Kyselina alfa-linoleová (ALA) je v těle využívána primárně jako zdroj energie, pouze 1–9 % je v těle převedeno, na výslednou DHA, tato konverze je tedy bohužel velice neefektivní.
• Lidský organismus potřebuje omega-3 s dlouhými řetězci – DHA a EPA.
• Zvýšený příjem DHA a EPA zlepšuje funkci plic a zasahuje do energetického metabolismu.
• Při pravidelném příjmu DHA a EPA byla také prokázána zvýšená tvorba kolagenu ve vazech a šlachách.
• Při pravidelné suplementaci DHA a EPA se zlepšily kognitivní funkce a psychomotorické reakční doby.
• Omega-3 také zvyšují průtok krve do svalů, zvyšují rozsah pohybu a snižují riziko vzniku otoků, zvyšuje se citlivost na inzulín a zpomaluje proces ztráty svalové tkáně.
• Omega-3 pozitivně ovlivňuje vývoj mozku u dětí.

Shrnutí – výstup pro WeFood

V případě použití omega-3 mastných kyselin v produktech WeFood používáme výhradně standardizované množství omega-3 z živočišných zdrojů s konkrétními hodnotami DHA a EPA (n-3 MK s dlouhými řetězci). Zdroje ALA nezapočítáváme do účinného množství.

Naše náhrada stravy obsahuje jako jediný produkt Omega-3 mastné kyseliny z ryb.

Provedené výzkumy prokázaly vliv n-3 mastných kyselin na celou řadu faktorů – krevní tlak, protizánětlivé účinky, udržování nízké hladiny tuků v krvi, podpora funkce mozku, prevence chorob (cukrovka, rakovina, alergie aj.) Svůj význam hrají také při sportu – protizánětlivé působení, metabolismus cukrů a tuků (usnadnění oxidace lipidů, zvýšení citlivosti receptorů na inzulin aj.)

Omega-3 mastné kyseliny řadíme mezi PUFA (Polyunsaturated fatty acids) – polynenasycené mastné kyseliny – s dlouhým řetězcem (16–24 uhlíků). Charakteristickým znakem je přítomnost dvojné vazby na třetím uhlíku od n-konce molekuly. Mezi nejvýznamnější kyseliny patří: ALA – 18:3 (n-3) – α-linolenová
EPA – 20:5 (n-3) – kys. eikosapentaenová
DHA- 22:6 (n-3) – kys. dokosahexaenová Pro zajímavost uvádíme i následující tabulku⁽¹⁾

Omega-3 fatty acids, polyunsaturated

ALA

Tato zkratka označuje kyselinu alfa-linoleovou složenou z osmnácti uhlíků s třemi dvojnými vazbami. Tuto mastnou kyselinu jsou schopny syntetizovat rostliny – lze ji proto najít v listech některých rostlin, případně v olejích (např. lněný olej). Kyselina alfa-linoleová je v těle využívána primárně jako zdroj energie, pouze 1–9% je v těle převedeno, pomocí prodlužování řetězce uhlíků, na výslednou DHA, tato konverze je tedy bohužel velice neefektivní. ALA se od EPA a DHA liší nejenom strukturou ale i svým metabolismem a metabolickými produkty⁽²⁾. Proces přeměny definuje tzv. omega-3 kaskáda.

EPA, DHA

Tyto dvě zkratky označují kyselinu eikosapentaenovou (EPA) složenou z dvaceti uhlíků s pěti dvojnými vazbami a kyselinu dokosahexaenovou (DHA) složenou z dvaceti dvou uhlíků s šesti dvojnými vazbami.

Jsou syntetizovány jednobuněčnými mořskými organismy, které pak tvoří potravu pro mořské živočichy – proto nejvíce těchto mastných kyselin najdeme právě v rybách. Jako příklad můžeme uvést lososa, makrelu, sardinky, tuňáka aj. ⁽²⁾ Zvýšeným příjmem těchto MK můžeme pozitivně ovlivnit mnoho fyziologických procesů v našem těle.⁽³⁾ Tyto MK můžeme také nalézt ve speciálních olejích z mořských řas.

Omega-3 jsou v potravě obsaženy ve formě tuků, které jsou složený z jednotlivých triacylglycerolů. V triacylglyce­rolech nacházíme tři molekuly mastný kyselin navázané na jednu molekulu glycerolu. n-3

MK přijímáme tedy ve formě triacylglycerolůé například v rybím tuku. Tyto jsou štěpeny chemicky pomocí enzymů (štěpí vazbu mezi glycerolem a jednotlivými MK). Z polynenasycených MK jsou v těle syntetizovány tzv. eikosanoidy (zejm. prostaglandiny, postacykliny, tromboxany a leukotrieny). Obecná funkce eikosanoidů je zajištění buněčné signalizace, čímž ovlivňují plno důležitých procesů (kontrakce a relaxace hladké svaloviny, srážení krve, psychické stavy, bolest, zánět, …). Vyskytují se téměř ve všech tkáních a působí zde jako lokální hormony^(4,5).

Tyto látky mohou ale vznikat i z n-6 MK, avšak s opačným účinkem.(6) Z omega-3 MK vznikají produkty, které mají antiagregační, anti-arytmický, vasodilatační, protizánětlivý účinek, naopak produkty, vzniklé z omega-6 MK působí jako mediátory zánětlivé reakce, zvyšují agregaci trombocytů a působí vazokonstrikčně­.⁽⁷⁾

Z výše uvedeného vyplývá, že je velice důležité dodržovat správný poměr mezi přijímanými n-3 a n6 MK. Doporučený příjem je obvykle 250 mg EPA + DHA a 2g ALA denně. Doporučené poměry (n-3 : n-6) jsou doporučovány od 1:6 po 1:3, při léčebných procesech až 1:1.⁽⁸⁾V současné době je tento poměr narušen ve prospěch n-6. Řada vědců se přiklání k názoru, že právě tento nepoměr vede k chorobám, jako jsou např. srdečních choroby, alergie, astma, ekzémy, porušení ostrosti vidění, poruchy imunitního systému, obezita, cukrovka, deprese a rakovina.

Omega-3 mastné kyseliny a medicína

Omega-3 mastné kyseliny se využívají i v medicíně. Působí pozitivně především na srdeční choroby, rakovinu, činnost mozku, diabetes mellitus II.typu a artritidu. Mezi účinky n-3 můžeme např. zařadit prevenci tvorby nežádoucích krevních sraženin, redukci hladiny volných mastných kyselin a triacylglycerolů v krvi, zvyšují flexibilitu membrán červených krvinek, působí vasodilatačně, snižují krevní tlak⁽⁹⁾, potlačuje růst nádorů a zvyšuje citlivost k chemoterapi­i⁽¹⁰⁾, mají protizánětlivý účinek, byla prokázána přímá úměra při porovnání vážností symptomů u jedinců trpících depresemi a nedostatkem omega-3, u lidí s nízkou hladinou DHA je násobně vyšší pravděpodobnost, že je postihne stařecká demence.⁽¹³⁾ Neadekvátně nízký příjem omega-3 MK ve vyvíjejícím se mozku (plod, novorozenci, děti) vede ke zpomalenému rozvoji.⁽¹⁴⁾ Existuje korelace (vědecky prokázáno) u vegetariánek, které nekonzumují ryby, s nízkou hladinou DHA v mateřském mléce.⁽⁶⁾ Vliv deficitu DHA je taktéž prokázaný – jedná se o poruchy paměti, emoční poruchy, zhoršení kognitivních funkcí, špatné zvládání stresu aj.⁽¹⁵⁾ Vliv n-3 MK můžeme pozorovat i u diabetes mellitus II. typu nebo i artritidy (podpora syntézy prostagladinů s protizánětlivými účinky)

Vliv na konkrétní choroby:

Srdeční choroby – je potvrzeno zlepšení stavu pacientů při dávce 800–1000mg EPA + DHA na den ⁽¹¹⁾

Rakovina – cílem suplementace omega-3 je zlepšit pacientovu odpověď na chemoterapii⁽¹²⁾

Omega-3 a sport

Řada studií prokazuje vliv n-3 MK na výkon i následnou regeneraci. Zvýšený příjem DHA a EPA zlepšuje funkci plic a zasahuje do energetického metabolismu (podpora spalování tuků). Omega-3 snižují riziko vzniku zánětu svalu z možného přetrénování v době regenerace (72–96 h po tréninku).

Při pravidelném příjmu DHA a EPA byla také prokázána zvýšená tvorba kolagenu ve vazech a šlachách. Při pravidelné suplementaci se zlepšily kognitivní funkce a psychomotorické reakční doby. Omega-3 také zvyšují průtok krve do svalů, zvyšují rozsah pohybu a snižují riziko vzniku otoků, zvyšuje se citlivost na inzulín a zpomaluje proces ztráty svalové tkáně ^{(16,17,18,19)}

Závěr

Náš organismu je schopen si vytvořit celou řadu MK s výjimkou esenciálních. Tyto esenciální MK musíme přijímat z vnějších zdrojů, ať již kombinací pestré a vyvážené stravy, specifických suplementů či produktů, které tyto MK obsahují.

Vzhledem k tomu, že je konverze ALA na omega-3 mastné kyseliny eikosapentaenovou a dokosahexaenovou omezená, doporučuje se do stravy zařadit i potraviny s obsahem těchto MK (DHA a EPA)⁽²⁰⁾ a hlídat si poměr n-6 a n-3. Aktuální poměr se pohybuje mezi 10:1 až 20:1⁽⁸⁾, což podporuje rozvoj řady onemocnění. Pro sportovce může být dávka DHA+EPA až 1–2g denně.

Použité zkratky:
n-3 omega-3
n-6 omega-6
MK mastné kyseliny, mastná kyselina
PUFA polynenasycené mastné kyseliny
ALA kyselina α-linolenová
EPA kyselina eikosapentaenová
DHA kyselina dokosahexaenová

Zdroje

(1) Wikipedie – Polyunsaturated fatty acid

(2) Harris, W. (2004). Fish oil supplementation: Evidence for health benefits. CLEVELAND CLINIC JOURNAL OF MEDICINE, 71(3), 208–+.

(3) Simopoulos, A. (2002). Omega-3 fatty acids in inflammation and autoimmune diseases. JOURNAL OF THE AMERICAN COLLEGE OF NUTRITION, 21(6), 495–505.

(4) Murray, R. K. et al. (2002). Harperova Biochemie. Praha H+H.

(5) Zadák, Z. (2008). Výživa v intenzivní péči –2., rozšířené a aktualizované vydání. Grada Publishing a.s.

(6) Felix, C. (1998). Vše o tucích typu omega-3. Pragma

(7) Gogus, U., Smith, C. (2010). n-3 Omega fatty acids: a review of current knowledge. INTERNATIONAL JOURNAL OF FOOD SCIENCE AND TECHNOLOGY, 45(3), 417–436.

(8) Simopoulos, A. P. (2007). Omega-3 Fatty Acids and Athletics. Current Sports Medicine Reports (American College of Sports Medicine), 6(4), 230–236.

(9) Poole, C. D., Halcox, J. P., Jenkins-Jones, S., Carr, E. S. M., Schifflers, M. G., Ray, K. K., & Currie, C. J. (2013). Omega-3 Fatty Acids and Mortality Outcome in Patients With and Without Type 2 Diabetes After Myocardial Infarction: A Retrospective, Matched-Cohort Study. Clinical Therapeutics, 35(1), 40–51. doi:http://dx.doi.org/….2012.11.008

(10) Pardini, R. S. (2006). Nutritional intervention with omega-3 fatty acids enhances tumor response to antineoplastic agents. Chemico-Biological Interactions, 162(2), 89–105. doi:10.1016/j­.cbi.2006.05.012

(11) Lavie, C. J., Milani, R. V., Mehra, M. R., Ventura, H. O. (2009). Omega-3 Polyunsaturated Fatty Acids and Cardiovascular Diseases. Journal of the American College of Cardiology, 54(7), 585–594. doi:10.1016/j­.jacc.2009.02­.084

(12) Spencer, L., Mann, C., Metcalfe, M., Webb, M., Pollard, C., Spencer, D., … Dennison, A. (2009). The effect of omega-3 FAs on tumour angiogenesis and their therapeutic potential. European Journal of Cancer, 45(12), 2077–2086. doi:10.1016/j­.ejca.2009.04­.026 (13) Stojanovicová, S. (2013). Význam polynenasycených kyselin během těhotenství a při kojení, jejich zdroje a přívod. Masarykova Univerzita Brno. (14) Innis, S. M. (2008). Dietary omega 3 fatty acids and the developing brain. Brain Research, 1237, 35–43.doi:10.1016/j­.brainres.2008­.08.078

(15) Denis, I., Potier, B., Vancassel, S., Heberden, C., & Lavialle, M. (2013). Omega-3 fatty acids and brain resistance to ageing and stress: Body of evidence and possible mechanisms. Ageing Research Reviews, 12(2), 579–594. doi:10.1016/j­.arr.2013.01.007

(16) Petráková (2014) Brno – Omega-3 mastné kyseliny s dlouhým řetězcem – jejich význam ve výživě člověka (17) Stephen Daniells. (2010). Omega-3 may boost lung function during sport. NutraIngredien­ts.com. Dostupné 8. únor 2014, z http://www.nutraingredients.com/…during-sport

(18) John Babraj, R. L. (2013). Nutrition: The power of Omega-3. Athletics Weekly. Dostupné 8. únor 2014, z http://www.athleticsweekly.com/…-of-omega-3/ (19) Volek. Why athletes need omega-3s – Nutrition Express Articles. Nutrition Express. Dostupné 8. leden 2014, z http://www.nutritionexpress.com:8001/…article.aspx?… (20) Mourek a kolektiv. (2009). Mastné kyseliny omega-3, zdraví a vývoj (2. vydání). Praha:Triton